Volby 2013: díl druhý – o kom jsem uvažoval

Síto koho volit nebudu nám odebralo první část stran, o kterých vůbec nehodlám uvažovat a krátké zdůvodnění toho, proč tomu tak je. Článek najdete tady. Nyní tedy o kom jsem uvažoval.

ODS

Horký kandidát na první díl seriálu, ale přesto: silná středová strana (ano, ano – to není překlep – středová !!!)

ODS prodělává pro ni životně důležitý očistný proces, s programem jako takovým až tak problém není. Její potíž spočívala v tom, že často uhnula jinam, než slíbila. Strana, o které bych si asi i přál, aby se pořídila zbavit šmejdů ze svého středu i okrajů, strana, která si s ČSSD nezadala v prevítech. Nu což, kdo jen občas koukne do novin a na zprávy ví o čem mluvím. Držím jim palce aby se dostali do sněmovny a vyrosli do normální strany, která bude vyplňovat střed politického spektra mírně vpravo. Jestli se ovšem podaří pročistit.  Nyní je pro mně absolutně nevolitelná. Navíc si říkám, že by jí třeba 4 roky mimo parlament udělali dobře.

TOP 09

Největší zklamání z minulých voleb. Prý pravicová strana – Kalousku, Kalousku, doufal jsem ve Váš pragmatismus a v to, že budete chtít být zvolen i do další sněmovny… No zdá se, že ne. V TOP 09 mi vadí pan Schwarzenberg. Ne pro to, že je hrabě, atp. Naopak, to mu u mě body spíše přidá, jako člověk mi přijde skvělý chlap a klobouk dolu před ním, ale nemohu se zbavit dojmu, že v politice není úspěšný – stranu vede Kalousek, v prezidentské volbě působil strašlivě ohebně a pasivně. Top 09 v době krize šlápla prudce na ekonmickou brzdu a celkově ze svého pravicového proramu nedodržela až příliš mnoho. Pan Schwarzenberg by byl a je excelentní diplomat, ministr zahraničí, ale ne leader.

ODS a TOP 

Společné jmenovatele: velké zklamání je pro mne NEKOMUNIKACE a hození flinty do žita. Politik nesmí rezignovat na snahu uspět se svým programem, nesmí rezignovat na snahu obhájit svoji politiku před lidmi – před voličem. To platí dvojnásob pro pravicového politika… Levičák, který spoléhá na masu lidu ( až lůzy) se schová za prapor a heslo, přidá laciný slib (byť ekonomicky sebevražedný). Pokud chápu pravicového voliče jako člověka, který se zříká kolektivních výhod a ochran a preferuje vlastní zodpovědnost, větší míru osobní svobody, tento druh lidí bude chtít slyšet argument ! Vy jste však začali soutěžit předvolebním gulášem, hesly, … spletli jste si cílovou skupinu. Začali jste se tahat o lid – v nejhorším významu tohoto slova a vykašlali jste se na své voliče. Však oni nás tam hodí … koho jiného … a vida, už zřejmě nehodí – a dostat důvěru zpátky – dlouhá a obtížná cesta.

KDU-ČSL

Asi nejžhavější kandidát na volbu, kterého jsem vyřadil až v samém finále. KDU má velkou shodu programu s mými prioritami, má za sebou zdravé roky mimo parlament a doufám, že kariérníci (kteří se nyní snaží infiltrovat nové a parlamentu – funkcí nadějnější subjekty) se odstěhovali. Strana má výborné etické, staletímy ověřené hodnoty, má funkční strukturu a dobrou členskou základnu. Pro mě je však příliš EU optimistická. Přeji si a doufám, že opět zasedne v parlamentu a přinese kus svého programu.

KDo mě znáte, asi tušíte, kdo se stal nakonec mojí volbou. Více vysvětlím v posledním článku.

Když se tak poslouchám, zdá se mi, že bude potřeba napsat ještě jeden článek navíc: Těšit se tedy můžete na závěr volební trilogie, Koho tedy volím v roce 2013 a přidám i článek, Proč může být evropský optimista velkým EUskeptikem.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Old Blog a jeho autorem je Domkov. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.